2. díl – Role praktického lékaře
Prvním lékařem, ke kterému se pacient se závratí zpravidla dostaví, je jeho praktický lékař. Co za vyšetření pacienta se závratí v ordinaci čeká, jaké mohou být příčiny jeho obtíží, či na jaká další odborná pracoviště ho může lékař odeslat, se dozvíte v druhé části podcastů věnovaných závratím.
Tento podcast najdete i ve své oblíbené aplikaci:
Přepis podcastu
00:00 První část našeho povídání byla věnována tomu, co to jsou závratě, a já znovu vítám pana docenta Jaroslava Jeřábka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a dovoluji si navázat na naše předchozí povídání další otázkou.
Jsem pacient, který vyhodnotil závrať, tak jak jste říkal, a ty příznaky jsou takové, že jsem se rozhodla vyhledat lékaře. Když přijdu k praktickému lékaři, co mě tam čeká?
00:24 Role praktického lékaře je velice důležitá, protože já jsem zmínil, že první otázku, kterou si musíme položit je, jestli nám ten pacient líčí fyziologický, nebo patologický příznak. Druhou otázkou, a to je právě na praktickém lékaři, je vyloučit všechny nevestibulární příčiny. Příčiny, které jsou spojeny třeba s vysokým krevním tlakem, s nějakými metabolickými změnami, s cukrovkou. To všechno jsou stavy, které mohou být spojeny se závratěmi. Příliš léčený vysoký krevní tlak, problémy s arytmiemi, to všechno, takovéto základní vyšetření byste měla zabsolvovat, než vás ten praktický lékař případně pošle na další specializované pracoviště.
1:20 Mám se bát, když přijdu k praktickému lékaři? Co se mnou bude dělat, aby mohl vyloučit tyto příčiny?
1:26 Určitě se svého praktického lékaře nesmíte bát, to by bylo hrozně špatně. To, co vás bude čekat, je vyšetření krevního tlaku, natočení EKG, vyšetření základních laboratorních parametrů a pochopitelně také fyzikální vyšetření, které může odhalit nějaké jiné příčiny obecně medicínské, jak se říká. Problémy třeba i s nadváhou, s metabolickým syndromem, se štítnou žlázou… To jsou všechno onemocnění, která v určité fázi mohou vyvolat problémy s rovnováhou.
2:07 A z těchto příčin, které jste tu teď jmenoval, nebo alespoň část z nich – dá se říci statisticky, které z nich jsou mezi pacienty nejčastější?
2:16 Určitě nejčastější jsou kardiovaskulární problémy. Hypertenze, určité problémy s arytmiemi, a to, co je velice důležité a s čím může také souviset problematika poruchy rovnováhy, je, že jak s věkem přibývá různých nemocí a člověk začne brát víc a víc léků, tak vlastně kombinace nejrůznějších léků, hypotenze, psychofarmak, může sama o sobě vést k tomu, že pacient začne pociťovat nejistotu, nestabilitu a může být ohrožen i pádem.
2:59 Jak se takové situace řeší? Pokud zjistím, respektive můj lékař, že pravděpodobná příčina mých závratí bude v nějaké kombinaci léků, je nutno se s tímto stavem smířit, anebo jsou varianty toho, že se to dá vyřešit změnou těch léčiv?
3:15 Určitě optimalizovat množství léků, nebrat bezmyšlenkovitě třeba nějaké léky, které berete jenom proto, že jste je někdy dostala předepsané a berete je pravidelně a nezkonzultujete svůj stav, tak to je věc, která tam hraje určitě velice významnou roli. A tady je ta role toho praktického lékaře, který by měl vědět, kdy mohou ty vaše potíže být vyvolané, ať už tou kombinací léků nebo nějakým jiným základním onemocněním, a kdy by vás měl potom poslat na ta další specializovaná vyšetření.
3:54 A další specializovaná vyšetření jsou jaká? Kam mě praktický lékař odešle nebo s čím už si potom neporadí on sám?
4:01 Já bych řekl, že tady je dvojí pohled na tuto problematiku. Musím připomenout to, co už tu zaznělo, a to jsou akutně vzniklé závrativé stavy, které trvají – když zavoláte svého praktického lékaře proto, že se vám ráno začala motat hlava, v poledne to nepřestalo, můžete se obtížně pohybovat, tak potom, i když třeba přijede k vám na návštěvu, tak by měl zajistit převoz do nemocnice, protože v tom akutním stavu opravdu se nedá vyloučit, že ta závrať může být projevem nějakého závažného, i život ohrožujícího onemocnění. Pakliže tam přijdete s potížemi, které se rozvíjejí pomalu během několika týdnů, a nedělá vám to dobře, tak potom se musí rozhodnout, jestli vás pošle na neurologii nebo na ORL podle případné doprovodné symptomatiky.
5:07 Vy jste teď řekl: „Pokud se ty příznaky rozvíjejí…“. Jak rychle, nebo respektive jak pomalu, se mohou rozvíjet příznaky těch nejčastějších onemocnění spojených se závratí? Mám tím na mysli, pokud pocítím nějakou závrať, za jak dlouho se mohou rozvinout nějaké další příznaky, které jsou varovné, nebo jestli je to jednou za rok, jednou za dva roky, jestli je to příliš velký časový rozestup. Je nějaký časový horizont?
5:33 Tak to, co jste teď řekla, to by se týkalo těch opakujících se závrativých stavů. A tam většina z nich se vyskytuje a ta délka toho trvání toho záchvatu je řádově minuty nebo deset, patnáct minut, hodina a pak to odezní, ale postupně se vyvíjející závrať, tam ty doprovodné příznaky, má-li to být projev nějakého závažného onemocnění, tak většinou jsou přítomny už od začátku. A může to být bolest hlavy, může to být pocit brnění v obličeji, necitlivost končetin, něco, co nás vede k tomu, že to už může být závažnější problém.
6:21 A to je to, co už jste říkal, že je rozhodně důležité vyhledat lékaře, který to dál vyhodnotí a pošle nás případně na další pracoviště.
6:28 Určitě.
6:29 Pokud zhasnu v místnosti a mám problémy přejít přes tmavou místnost, protože mám pocit, že se mi zatočí hlava a že upadnu. Je to závrať?
6:38 Není to závrať. Je to nejistota, nestabilita, ono to má různé pojmy, ale v každém případě bych vám doporučil navštívit neurologa, protože pocit nejistoty při chůzi při zavřených očích nebo ve tmě může být projevem postižení periferních nervů, zhoršení jejich funkce a to může mít celou řadu příčin, takže určitě se nechte vyšetřit.
7:09 Když se ještě vrátíme k těm závratím, které vy jste zmínil na začátku, že se nám dělá špatně v dopravním prostředku nebo z výšek. Dá se takový pocit závratě z výšek nějakým způsobem odbourat, dá se to nacvičit, že když budu lézt do výšek, že se to spraví?
7:25 Může. Může se to spravit. Obecně tyto fyziologické závratě, o kterých jsme tady mluvili, o tom rozhodují vaši rodiče, co a jak vám do vínku nadělili – vlastně odolnost vašeho nervového systému pro řešení určitých konfliktů různých smyslů, které informují o pohybu. Je fakt, že v některých případech to lidi nemusí zvládnout, nemusí to nacvičit, já jsem mluvil o těch dětech, kterým se dělá špatně v autobuse, ty potom mají problémy ještě v autoškole, kdy se situace obrátí, na trenažéru se začne pohybovat zrakové okolí, sedí na židli, která se nepohybuje, nemusí to vnímat docela dobře, ale není znám případ člověka, který by kvůli tomu nemohl mít řidičský průkaz. Jakmile sednete za volant, sladí se ty smyslové informace, okamžitě vaše potíže odeznívají. A jestli mohu ještě něco říct k těm výškovým závratím.
Jeden z nejznámějších pacientů, který trpěl výškovou závratí, byl Johan Wolfgang Goethe. On to byl takový sportovně laděný člověk, který razil heslo, že jste nebyla tam, kam jste nedošla pěšky. On se rozhodl, že se těch potíží zbaví, a denně dvakrát vylezl na věž kostela, otevřel okénko ve věžních hodinách a vykláněl se ven a exponoval se těmto potížím. Takže potom určitě v rámci toho psychiatrického bloku se bude hodně mluvit o kognitivně behaviorální terapii, kterou vlastně do praxe uvedl Johan Wolfgang Goethe, aniž by to tak nazýval.
9:24 A je zdokumentováno, jestli mu to pomohlo?
9:27 Pomohlo mu to. Zbavil se těch potíží.
9:30 Tak to je dobře.